>>> Chceš spřátelit? Klikni [SEM]>>> Chceš si objednat design? Klikni [SEM]
>>> Reklamy piš [SEM]>>>

Prázdniny nad kočku 20. (1/2)

16. července 2008 v 19:34 | Anett483
autor: Syhrael
betaread: Janule
Billovi se zatmělo před očima. Možná za to mohl fakt, že si vedle něj přisedl jeho bratr, možná Oskarova ironická větička. ,,Někdo po někomočividně jede a nedokáže si to přiznat."
To značilo jediné - Oskar něco tuší o vztahu Billa a Toma. Nebo narážel na Alana a Bernarda? Ale jejich city byly přeci jasné! Všichni se smířili s faktem, že Ben a Alan se čím dál víc začínají chovat jako pár. Proč by na ně Oskar narážel? Alan mu přeci leží v žaludku už delší dobu…
Tyto spletité myšlenkové pochody proplouvaly Billovi hlavou a zatěžkávaly jeho, už tak podrápanou, psychiku. Srkal polívku a mračil se přes stůl na Filipa, který všem líčil historku jeho první noci s vedoucí dívčího tábora. Všem pozvolna docházelo, že hlavními vedoucími byli muži.

,,Co se ti stalo?" Tom mu provokativně vedle ucha žvýkal kůrku chleba. Bill sebou při zvuku jeho hlasu trhnul a sklonil hlavu až do talíře. Houby se rázem změnily v kousky nepoživatelné hmoty a polévka v jeho ústech ztvrdla v hroudu. Billovi se udělalo slabo, položil lžíci zpátky do talíře a napil se ze sklenice minerálky. Tom starostlivě nahmatal pod stolem jeho drobnou ruku a nenápadně přes ni přejel konečky prstů. Cítil, že něco s jeho bratrem není v pořádku.
Bill se na ruku poťouchle díval. Ne, nemohl si zvyknout, prostě to nešlo. Tohle není ten Tom, s jakým sem přijel. Ten by mu slíbil, že jestli tu polívku nesní, tak mu jí narve do chřtánu.
,,Nemusíš to přeci jíst, jestli ti to nechutná…" řekl Tom povzbudivě a hezky se usmál. ,,Rozdělím se s tebou o to zaječí maso."
Bill se málem svezl pod stůl. Žblebtl něco na způsob díků, popadl svůj nedojedený talíř a Kvidův i Oskarův vylízaný a vysoukal se zpoza stolu do kuchyně. Nohou za sebou zavřel dveře. Trochu prudčeji. Vnímavý Alan se za ním otočil a střelil pohledem po Tomovi, který pokrčil rameny a rozhlédl se kolem sebe. Nic nechápal.
Alan se zvedl a s tím, že si ze stolu bere kůrky chleba, se sklonil nad Tomem a nenápadně ucedil mezi koutkem úst: ,,Utíkej za ním, běž…" Pokýval hlavou a málem ho vystrčil ze židle.
Tomovi se zhoupnul žaludek, sotva za sebou zavřel dveře od kuchyně.
,,Bille?" Zašveholil něžňounce a opatrně přistoupil blíž. Měl strach, že po něm bratr něco švihne. Bill se totiž slzami až zalykal, a to bylo nechvalné znamení, že vlastně brečí vzpupností a vztekem.
,,Jdi pryč…" zamumlal. Seskočil ze dřezu a otočil se k Tomovi zády. Namočil ruce do horké vody a několikrát ještě trucovitě popotáhnul. V tu chvíli si doopravdy připadal naprosto nemožně. Měl všechno, co chtěl, tak proč proboha brečel?!
,,Proč proboha brečíš?" Nechápavě vykulil oči Tom, odmala neznalý k situacím utěšitele. ,,Já ti toho králíka nenutim!" Zakroutil hlavou. ,,A tu polívku si taky přeci nemusel dojídat…"
Bill svěsil ublíženě ramena a nožíkem rýpal do špuntu od dřezu. V tu chvíli si uvědomil, že jestli ho Tom neobejme, tak se rozpadne, jako domeček z karet.
,,Obejmi mě…" zafňukal a mokrýma rukama jej nahodil od hlavy až k patě, jak se po něm bezduše sápal.
Tom před ním nejprve o krok ustoupil, ale když ucítil, jak se mu kolem krku ovíjejí Billovy hebké vlhké ruce a on cítí jeho dech někde pod krkem, úplně jej to zbavilo počáteční nejistoty. Ještě víc, než kdy dřív, ho zatoužil mít jenom pro sebe a pečovat o něj, jako o drahý klenot. Protože jeho bratr byl pro něj tím nejdůležitějším, co v životě měl.
Váha Billova těla jej nutila klesat na kolena. Poddal se tomu a stáhnul jeho tělo na své hladové. Pevně ho objal a bez jediného zaváhání, nebo strachu z reakce, mu vtiskl spousty hladových polibků. Na čelo, tváře, rty, krk… Cítil v ústech slanou chuť jeho slziček a byl připraven je všechny vysušit už pouhým pohledem. Zadíval se mu plně do lesknoucích se očí.
,,Ty máš ze mě strach?" zašeptal, přejíždějíc mu prstem po bradě.
Bill se k němu přitiskl ještě horoucněji a oddaně si položil hlavu na bratrovo rameno.
,,Ne, jen jsem nechtěl jíst toho králíka…" zašeptal šibalsky.
Tom si teprve teď mohl s úsměvem oddechnout. Získal ho. Doopravdy.
*
Borůvka a ledový čudlík, jak přezdíval Norbert Benovi, již tradičně završili půlnoční odchod do postelí prudkou hádkou, během níž Alan Bernarda nařknul, že mu nedal za celý den ani trochu lásky a vůbec se nechová jako jeho partner. Načež Oskar prohlásil, že Alan je hysterka. Ben se zašil do Filipovy koupelny a po Kvidovi vzkázal, že pokud Alan hodlá pokračovat ve svých zbytečných výlevech emocí, které jsou naprosto nemožné, tak si může dnes spát třeba na parapetu. Ale ne s ním. Protože on není ten, kdo potřebuje druhého přesvědčovat o neustálé náklonnosti.
Norbert řekl, že Bernard vždycky býval takový necita a Alan by od něj měl dát ruce pryč. Alan řekl, že pokud se do toho Norbert hodlá plést se svojí nemožnou taktikou, tak že bude spát Bernardovi až za krkem. Norbert neřekl nic, Norbert se nesnažil s ním komunikovat, Norbert kupodivu beze slov zašel do své chatky a po zbytek večera nevylezl.
Filip obíhal celou chatkovou osadu a uzavíral sázky do své boty. Bill s bratrem prodělali první výměnu názorů v jejich novém stavu, ale oba ji brali s dávkou humoru. Filip totiž mámil sázky i na nich. Drze se usadil na posteli a snědl Bernardovi sójový řez, který se nevinně sušil na radiátoru.
,,Oskar vsadil večeři v restauračce, že se do rána rozejdou. Kvídí pípu na to, že se budou hádat týden a pak to bude všechno v pohodě. Norberta nevím, toho jsem se nedobouchal, zřejmě už spí. Sam a Rob prohlásili, že Alan Bernardovi s někým zahne…" Četl z dlouhého seznamu natrhaných papírků. Jeho bota smrděla na koberečku před postelí. Bill ji za tkaničku vynesl před chatku, kde se jí nadšeně zmocnili ostatní, hrající něco mezi vybikou a svlékáním si navzájem kalhot. Byla to Filipova tajná hra, kterou prostoduše zavedl už ve škole na tělesné výchově a sklidil důtku za porušování školního řádu, že po tělocvičně nazí kluci nesmí běhat.
,,Já myslím, že se během zítřka, nebo zítřejší noci maximálně, udobří." Tom hledal ručník do koupelny a zatuchlý kobereček narval Alanovi do spacáku.
,,Ne, myslím, že ne. Alan mu už dost ustupuje…" Odvětil Bill stydlivě, přemýšlejíc nad Tomovými rty a jejich hebkostí.
,,Ale, Bille, neříkej, že jsi na Alanově straně…" Vykulil oči Filip. ,,Jako nemyslím to teď tak, že bychom mu nepřáli nějaký pořádný vztah, ale on se k Benovi nehodí. Ničí tím sebe i jeho. Potřebuje spoustu lásky a tak podobně… To mu Bernard nemůže nikdy dát! On není gay, takže nechápu, proč se s ním ještě tak mazlí a trápí ho…"
,,Máš pravdu…" Povzdechl si Tom zkroušený tím, jak bratra trápil on. Ale tomu udělá brzy přítrž. V hlavě se mu zrodil nečekaný nápad. Ještě chvíli poslouchal, jak se Bill s Filipem smířlivě hašteří, potom se zvedl a očima dal bratrovi najevo, aby přišel k němu. Bill poslušně přicupital, hlavou stále natočen k Filipovi, kterému důležitě vysvětloval, že Bernard je doopravdy na kluky, jenom o tom neví a prostě na to pozvolna přichází a nedokáže se s tím vyrovnat, protože si myslí, že je to špatně.
,,Bille?" oslovil Tom bratra něžně, aby upoutal jeho pozornost. Bill se k němu otočil a skousl si spodní ret nad netrpělivostí, jež s ním otřásla. Chtěl si jej užívat o samotě. Debatovat a mluvit. Tom by pochopil, co se Filipovi snažil vysvětlit…
,,Myslíš si, že Alan a Ben se rozejdou…?" Očima z něj mámil odpověď. Bill pokrčil rameny a opatrně přitakal. Ještě chtěl něco dodat, ale Tom vykoukl, zpoza jeho ramen na Filipa a potěšeně se usmál. ,,Filipe, nám dvěma můžeš uzavřít sázku. Já si totiž myslím, že se udobří tak do dvou dnů…"
Bill pootevřel ústa, ale jemné dloubnutí pod žebra jej umlčelo dokonale. Filip si vzrušeně poposedl.
,,O co?" S vidinou láhve Jelczina jen pro sebe.
,,Tobě flašku pití a… když vyhraju… Dobře, jako obvykle, Bill bude muset udělat to, co budu chtít… A protože vyhraju, vůbec není podstatné, co by chtěl Bill."
Žár, sálající z jeho těla, Billovi rozvázal jazyk. Zapištěl a protestně se vrhnul k Filipovi. Tom jej pohotově chytil za ruku a vítězoslavně si s ním plácnul.
,,Zpečetěno…" Zašveholil příjemně a zadíval se Billovi hluboce do očí. Ten studoval špičky svých bot. Neodkázal pochopit, proč někde uvnitř sebe touží, aby Tom zvítězil a pravý důvod sázky byl doopravdy ten nemravně vzrušující.
autor: Syhrael
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama