>>> Chceš spřátelit? Klikni [SEM]>>> Chceš si objednat design? Klikni [SEM]
>>> Reklamy piš [SEM]>>>

Prázdniny nad kočku 19.

16. července 2008 v 19:33 | Anett483
autor: Syhrael
betaread: Janule
,,Zbytečně se rozčiluješ, Alane, moc si to bereš!"
,,Potřebuju spoustu lásky…" fňukla borůvka.
,,Ach ano, já vím, tak už nebreč…"
Bill seděl na jídelním stole a vytrvale hladil po zádech Alana, jenž sem do Filipovy kuchyně přiběhl s oboustranným a naprosto neutišitelným pláčem. Samuel prohlásil, že mu Bernard neměl ukazovat ty neslušné obrázky, jimiž si vylepuje pokojíček. Robin suše konstatoval, že Bernard mu nejspíše ukázal něco dozajista jiného. Bill je očima poslal na verandu za Filipem. Kupodivu oba zmizeli nadzvukovou rychlostí, ale u dveří zvítězila jejich dobrá stránka a pronesli několik utěšujících slůvek.
,,A to mi ještě řekl, že dnes večer bude spát s Norbertem! Jenom se přetvařuje, využívá! Už mu nedovolím, aby na mě sáhnul…"

Bill protočil oči ke stropu. Neviděl na tom nic tak drastického. Alana rozčílil fakt, že Bernard dal v intimní chvilce přednost bratrovi a svého milence nechal roztouženého sedět na posteli.
,,Slyšel jsem Norberta, jak se s Berym domlouvá, aby spali dnes večer ve stanu. Že prý si s ním potřebuje promluvit. A Ben, ten pokrytec, egoista, ničemník, zrádce, prevít, medové kolečko, čumáček ledový… On souhlasil!"
Alan se smutně zasmál a zeleným ubrouskem na prostírání, které Filipovi dovezla maminka z ciziny jako věno na jeho svatbu, jež se nikdy zaručeně neuskuteční, otíral mokré stopy na Billově mikině. Bill zase popadl z druhé kupičky modré ubrousky, které by stačily klidně na všechny Filipovy svatby a čistil Alanovi tváře černé od řasenky, která měnila barvy, sotva se jí dotknul nasliněným prstem.
,,Mně nějak tuhnou tváře…" Postěžovala si ostružina a panicky zamrkala. Oči už od sebe neodlepila.
,,Proboha, Alane, co to je za šmejd?!" Bill si hystericky drbal opuchlý prst a dřel s ním o dřevěný stůl. Alanův obličej připomínal zauzenou kýtu s několika puchýřky kolem nosu a očí, kde byla jedovatá stoka řasenky největší.
,,Moje mikina!" zařval hystericky Bill a strhnul ji ze sebe. Téměř před očima se na ní tvořily velikánské mapy sytě oranžové barvy.
,,Au, to pálí, to štípe! Bille, au!" Alan poskakoval po kuchyni a plačtivě si dlaněmi třel oči.
Bill nepřítomně pohlédl na nevinné ubrousky. Došlo mu to až pozoruhodně rychle. Popadl všechny prostřené na večeři a hodil je do kamen.
,,Pojď sem, Alane, musíš to umýt!" Chytil dezorientovaného kamaráda a tlačil ho do koupelny.
Ještě než udělali krok, z kamen se ozvala nepříčetná rána, asi jako když Samuel štětkou od záchodu protahuje výfuk a Robin urputně šlape na plyn.
,,Já toho skřeta přetrhnu!" Soptil Alan. Opíral se zády o dveře od koupelny. Bill mu ručníkem omýval obličej a co chvíli na něj chrstnul vodu z Filipova kelímku na čištění zubů. Alan vřeštěl, že ať klidně použije nočník, ale nesmí patřit Filipovi. Bill zahodil kelímek a Alana dostrkal k vaně. Přehnul ho a hlavu mu natlačil ke sprše.
Do koupelny se přihnal Tom. S očima navrch hlavy se tázal, co se stalo. Teprve se zasněn vracel ze schůzky, jež měli s bratrem odpoledne, když uviděl, jak se z komína kouří fialový dým. Myslel si, že se něco stalo s Alanem.
Alan odmítnul vtipkovat. Zničeně si nechal od Billa opatrně osušit obličej a neustále popotahoval. Všude se mu nadělala narudlá vyrážka a spousty pupínků. Nehledě na oteklé oči.
,,Vypadáš jako angorský králík." Přisadil si Tom.
,,Zmiz, Tome!" Ohnal se po něm Bill nezvykle ostře mokrým ručníkem. Měl strach, jemu samotnému pálení prstu přešlo, ale Alan kňoural, že rozmazaně vidí a obličej nesnesitelně pálí.
Tom ublíženě svěsil hlavu. Původně sem mířil s tím, že bratra překvapí, bude jenom s ním, budou si povídat…
Otočil se a trucovitě chtěl odejít, ale Bill si zlomeně skousl spodní ret. Hmátnul po cípu bratrova trička. Teď nesmí udělat žádný špatný krok. Přitáhnul ho k sobě a zadíval se mu něžně do očí.
,,Promiň," mírně se sklonil a zafuněl mu jemně do ucha. Alan i přes šílenou bolest zamumlal jakousi vítěznou frázi. Kuklil se do osušky a fňukal.
,,Zůstaň tady, musíš mi pomoct." Položil Tomovi ruce kolem ramen a díval se na Alana. ,,On je asi alergický na to, z čeho se ty ubrousky dělají… Nebo je to ta řasenka?… Já nevím, Tome, podívej se na něj!" Bill ukazoval na Alana a mámil z brášky jakousi odpověď, radu nebo snad živou vodu.
Ale Tom byl příliš zamilovaný a okouzlený Billovou rozhodností, cítil se nádherně, zalykal se pocitem, jak s ním bratr jednal, jak se k němu choval - o tomhle snil, že budou jednat společně jako pár. Přišlo to nečekaně brzy.
Nestačil ani odtrhnout pohled od Billova vyděšeného a zamračeného výrazu a milostivě se podívat na Alana, když do koupelny přicválal Bernard v těsném závěsu s Norbertem. Udýchaně se opřel silnými pažemi o rám dveří a nakouknul do koupelny.
Bernard překvapeně povytáhnul obočí nad Alanem, jenž zakníkal jeho jméno.
,,Ach bože, vy jste ho někdo zkoušel rožnit? Ten kouř, Bille, ty jsi tam hodil flašku, že jo? Filip ti to přeci včera zakázal, po tý tubičce s krémem po opalování! Ach, Alane, miláčku, jaký mejkap to máš na sobě? Vypadáš hrozně…"
,,To není mejkap …" Utrousil Tom zničeně a za zády nahmatal do dlaně bratrův malý zadeček. Bill vykulil oči a vyprskl překvapením, když Tom laškovně stiskl a zamručel. ,,Maximálně nebezpečný."
,,Tak? Co to je? Alane? Co se ti stalo? Netestoval na tobě Filipes doufám tu břečku, co chtějí přespolním vylít do stanů?!" Bernard si teprve uvědomil Alanův trpitelský výraz a do krve rozškrábaný obličej.
Kleknul si před něj a opatrně mu oddálil ruce od obličeje. Alan ječel, že ať se na něj nikdo nedívá, že se sám sebe štítí. Bernard něco konejšivě šeptal a opatrně jej líbal do vlasů.
Norbert si neodpustil: ,,Bene, neměl by ses ho dotýkat, ještě budeš mít to samý! Počkej, Filip měl někde ty rukavice, co mu přivezla babička z Argentiny! Ve tmě dokonce svítí a místo palce mají Berušku, podám ti je, bude to hygieničtější…"
Podivil se, když mu všichni skočili do cesty a téměř vlastním tělem bránili Filipovu skříňku s dary od příbuzných. Alan vřískal, že není opice a nemá nic nakažlivého, kromě sexuální orientace, kterou už rozšířil i mezi jeho bratra. Norbert se zatvářil jakoby ho přejel praní válec a pohrozil mu, že jestli do něj bude neustále rýt, přivede Filipa, aby mu tu jeho pěknou tvářičku ošetřil krémem na hemeroidy, jenž používal místo pleťové masky. Kvido mu to prý může dosvědčit, včera si s tím ostatně mazal chleba k večeři, protože to prý vonělo jako kus žvance.
Bill zalomil rukama. ,,Přestaňte se hádat!" Zvýšil hlas úmorně s tím, jak jej bratr štípal do zadečku.
,,My se nehádáme, my si jenom určujeme, kde je naše bojové místo a body, od nichž budeme odpalovat nepřátelské legie." Informoval ho Norbert suše a strategicky se poškrábal Filipovým kartáčkem za uchem. Vyjekl a hodil ho za bojler.
,,To dostal od dědy z Kanady…" zašveholil Tom příjemně.
Bernard hladil Alana po tváři a opatrně se dotýkal bříšky prstů bolavých opuchlých míst. Neustále mu něco šeptal a líbal jej pod ucho či na krk, pod pohledy všech okolo. Hladil jej ve vlasech a upřímně ho litoval.
,,Ty jsi borůvka, Alane…" Usmál se na něj. Věděl, že ho tím poškádlí. Alan v jeho náručí zapomínal na bolest. Občas se důležitě podíval po Norbertovi, aby se přesvědčil, že ho doopravdy vidí a pění přitom vzteky.
,,Co s ním?" Tázal se Bill zoufale a pokročil o krok blíž k vaně.
,,Máme kefír… ?" Bernard se opatrně zvedl a počechral Alana ve vlasech.
,,Kefír?!" Zaúpěli všichni sborově jako řecký chór a nevěřícně na sebe hleděli. Bill pro dodání dramatičnosti sprásknul ruce.
,,Nekoukej na mě, Bille tak divně a podej mi ten kefír. A prosím pěkně bez náplasti na kuří oka. Jen tak mimochodem, vážení, věci jím polepené patří Filipovi."
Všichni se upřímně pokřižovali, Norbert nenuceně pípnul, že vlastně Filip dnes dělal večeři.
,,Myslím, že začnu jíst kořínky…" shrnul to Tom.
Bill přicupital s kefírem. Bublal něco o malomyslnosti, neúctě, borůvkách, ostružinách, týrání ovoce a kuřích okách.
Bernard si znovu klekl a rozdělal onen kefír. Sám jich sem nakoupil přes tucet balení, ale nikomu se nezmínil proč. Přitom všichni věděli, že Bernard nijak zvlášť neholduje mléku ani sýrům.
Zabořil prsty do sněhově bílého vychlazeného nápoje a následně je plesknul Alanovi na tvář a čelo.
Chór vydechl úžasem, Alan nadšeně zafuněl a jemně se olíznul.
,,Ach, krásně to chladí, viď?" usmál se svým milým výrazem a roztíral prstem léčivo po rozpálené pokožce, která po takovém balzámu přímo plačtivě volala.
,,Myslel jsem si, že to víte," plesknul další část Alanovi na nos a promlouval ke vzrušenému chóru.
,,Vytáhne to tu horkost… Nevím teda, co to udělá Alanovi, ale dle toho, že viditelně pookřál, tak to asi pomůže…"
Jeho ústa se zvlnila v úsměv, když mu Alan olíznul prsty.
,,Můj ty bože! Ještě mu obarvi vlasy na zeleno a může jít dělat na hlavní semafor!" Úžasem se zalykal Norbert a hleděl na Alana jako na kus brambory, kterou je potřeba přejet traktorem a zorat hodně hluboko pod zem. A zatížit kamenem.
,,Přestaň, Norberte, jsi protivný! " informoval ho Bernard bez mrknutí oka. Norbert jej setinu vteřiny propaloval pohledem, poté se na patě otočil a utekl pryč. Bill se podíval z okénka a oznámil Bernardovi, že jeho bratr se opírá zády o strom a dívá se na hodinky.
,,Jen ať se dívá," Bernard sledoval Alanovy chvějící se řasy. ,,Já za ním nepůjdu."
Poté se sklonil a hluboce Alana políbil. Tak, jak to dělají jenom doopravdy zamilovaní lidé. Tak, že se Alan pod jeho polibkem roztékal.
Pootočil hlavu směrem ke zkoprnělým dvojčatům. Olíznul si kefír z brady.
,,Necháte nás chvíli o samotě, prosím? Rád bych dokončil, co jsem začal…"
*
Od chvíle, kdy Bernard dvojčata taktně vyhodil z koupelny, se Bill bratrovi vyhýbal, jak jen to šlo. Rozpačitě si sahal na zadek, kde se jej dotýkaly Tomovy ruce a přitom si uvědomoval fakt, že mu to rozhodně nepříjemné nebylo, zároveň však nedovedl pochopit, proč si drží tak chladný přístup a neskáče mu kolem krku, když konečně může.
Ve Filipově chatce se podávala večeře, která se zdála býti parodií na králičí maso. Bill si nechal naplnit talíř a posadil se vedle Oskara a Kvida. Nenápadně se snažil zavést téma k hovoru, ale Oskar se netvářil nijak nadšeně. Bylo jasné, že hádka z odpoledne mu stále leží v žaludku. Kvido s Billem brebentil nadšeně, i když vlastně stál po boku Oskara, neměl důvod, aby se k Billovi choval odtažitě.
Bernard seděl mezi Alanem a svým bratrem. Co chvíli se natáhnul pro slánku se solí nebo krajíc chleba. Alan i Norbert se pokaždé mohli přerazit, když podávali cokoliv, na co Bernard pohlédl. Když si Alan narazil malíček o Norbertův masitý prsten, jak mu rval z dlaně dvě kostky cukru, Bernard je oba sjel vlažným pohledem a odsedl si k Filipovi.
,,To je šílený!" Neudržel se Oskar a zavrtěl odmítavě hlavou. Sledoval Alana, jenž po Benovi házel kvílivé pohledy a Norberta, který zákeřně povaloval v dlani pár sušených borůvek, co dostal k čaji. Pokaždé jednu vztekle rozmáčknul a cvrknul ji pod stůl, kde ji ještě zašlapal do dlaždiček. Alana chytal amok.
,,Provokuje ho!" Ucedil Bill koutkem úst. ,,Kdyby si tak dali oba pokoj…"
,,Ach ne, tohle není provokace." Oskar na chvíli zapomněl odpolední hádku a vstřícně se k Billovi naklonil.
,,Milé žábě, pokud jste si toho ještě nevšimlo, tak někdo po někom očividně jede a nedokáže si to přiznat…"
autor: Syhrael
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama