>>> Chceš spřátelit? Klikni [SEM]>>> Chceš si objednat design? Klikni [SEM]
>>> Reklamy piš [SEM]>>>

Prázdniny nad kočku 14. (2/2)

16. července 2008 v 19:22 | Anett483
autor: Syhrael
betaread: Janule
Údolí, v němž tato povedená partička trávila prázdniny, bylo naplněné nezvyklým klidem, který v nočních hodinách přinášel ten nejklidnější a vydatný spánek. Ačkoliv Bill byl na kritéria spánku velmi náročný, ještě se mu nestalo, aby se tu probudil. Ne, pokud spal přitulený k Tomovi a neměl uvnitř sebe žádné vnitřní trápení.
To, co jej uprostřed noci vytrhlo ze spánku, však nebyl zmatek v duši, ani chrápání Filipa, jenž se uvelebil před chatkou na schodech.
Bylo to vrzání postele a tiché sténání…
Dokázal natolik procitnout, že si uvědomil Tomovo tělo maximálně nalepené na svém, jeho ruce obtočené kolem svého pasu, a především rozpoznal na protější posteli dvě rytmicky se pohybující postavy.

V jemném šumění větru naslouchal Alanovým tichým projevům, mísícím se s občasnými špity hlubokého hlasu. Patřil Bernardovi.
Unikátní šero, prosvícené měsícem, za několik okamžiků přineslo šokovanou podívanou černovlasému chlapci.
Alan ležel na zádech prohnutý jako luk, s hlavou skloněnou ke zdi. Mezi prsty svíral polštář a silně se prohýbal pod návalem slasti. Bernardovu hlavu Bill poznal někde mezi Alanovými útlými stehny.
Projel jím neuvěřitelný nával chaotického pocitu, který ještě nikdy nepoznal. Bylo to fascinující. Jakoby seděl na vlažné ohřívací láhvi. Měl nutkání zajet si rukou do klína. Cítil, že je vzrušený a touží svému tělu navodit příjemné pocity.
Alan rozverně zavzdychal a ochotně dovolil Benovi, aby jej nadzvedl za boky. Nedokázal kontrolovat své pohyby ani prosíky o ještě větší uspokojení. Nemohl se nabažit jeho úst, které mu darovaly tolik záchvěvů rozkoše. Chtěl mu to oplatit, prosil ho, aby se s ním miloval, ale Bernard se pouze nonšalantně pousmál jedním ze svých tajuplných a elegantních úšklebků. Nedovolil mu víc a také se neodvážil zajít dál.
Sklonil mu hlavu do klína. Alan nahlas vykřikl a několikrát proti jeho ústům podvědomě přirazil. Bernard se na něj položil a něco mu s úsměvem pošeptal do ucha. Museli zůstat v rámci možností zticha.
,,Stiskni mi ruku, až to na tebe přijde…" Vyrozuměl Bill Bernardův jemný šepot.
Dokořán otevřel oči, když zaznamenal, že Bernard zavrátil Alanovi ruce za hlavu a silně jej líbá na krku. Letmě se o něj otíral a neustále si o jeho tváře třel vlasy. Postel pod nimi se rozvrzávala v jejich pravidelných stenech.
Bill slyšel svoje srdce, jak hlasitě bije a také svůj velice tichý hlas, který neovládal nahromaděné emoce. Nikdy před sebou neměl takový vjem, nikdy se nedíval na žádný film, který mu několikrát strkali kamarádi pod nos. Probudila se v něm touha, aby i on takto jednal s Tomem. Toužil se s ním milovat, prahnul po živočišném uspokojení… Zalykal se pocitem maximálního chtíče. S každým stenem těch dvou na vedlejší posteli přivřel oči a těžce vydechl. Nedokázal to vydržet. Přál si, aby přestali…
Zabořil hlavu do polštáře a toužil nevnímat, neslyšet. Alanův hlas zněl tak zastřeně a toužebně, šťastně… Byl plný uspokojení a zdrobnělin Bernardova jména. Nechal se hýčkat a několikrát jeho výkřiky protnuly noc. Bernard mu klečel mezi nohama a jazykem kroužícím si přes rty, jej uváděl v šílenství. Co chvíli sklonil hlavu a předváděl mu dokonalou hru, v níž mu dával všechny svoje oddané stránky. Udělal by pro něj cokoliv. Nedokázal v sobě dusit ony zakrývané pocity, když jej tu našel sedět naprosto zničeného a zlomeného. Nemohl mu ubližovat a trápit jej svojí chladností a odmítavostí. Alan nesměl trpět…
Bill nepostřehl, že jeho vnitřní rozervané uspokojení se mění na zoufalou prosbu, aby to skončilo. Připadal si, jako by jej někdo duševně zneužíval… Stáhnul si ruce na obličej a sklonil hlavu až pod deku.
Uběhlo několik vteřin, jemu se samovolně spustily slzy. Třásl se.
I přes značnou labilnost si uvědomoval, že Tomovy ruce se z jeho boků přemístily na hruď a opatrně jej hladily. Tom nespal. Instinktivně vycítil Billovy pocity. Ani on sám se necítil dvakrát příjemně. Musel bratra uklidnit, chápal jej.
Opatrně mu naznačil, aby se k němu otočil čelem. Bill zmoženě uposlechl. Zvuky, ozývající se místností značily, že Bernard ani Alan se okolím naprosto nezabývali.
Bill se stulil k Tomovi do náruče a opřel se čelem o jeho bradu. Tom jej sotva znatelně políbil do vlasů.
,,Ono je to za chvíli přestane bavit…" Zašeptal s polovičním úsměvem. Bill něco polohlasem zakňoural. Nechtěl "za chvíli", ale "hned."
Bernard jemně sykl. Bill přestal dýchat. Byla by to nepředstavitelně trapná situace, kdyby ti dva zjistili, že je dvojčata nedobrovolně odposlouchávají.
Tom přes bratrovo rameno očima spálenýma vášní sledoval, jak se Alan překulil přes Bernarda a líbá jej na čelo. Podezření opadlo a celá scenérie se zmohutnila ještě intenzivněji.
Bill se nalepil na Tomovo břicho a tiše špitnul, že má z téhle situace velmi nepříjemný pocit. Přitom se neopatrně svým vzrušeným klínem otřel o Tomovu nohu.
,,Nemáš… jen tě to šíleně rajcuje…" Zašeptal mu Tom provokativně vedle ucha a přitom sklouzl očima k milující se dvojici.
Bill zrudnul až po kořínky vlasů. V pevném bratrově objetí se klidnil, bylo mu takto dobře. Vykukoval zpoza peřiny.
,,Pověz mi jedno…" Tom se nad něj nečekaně naklonil a prstem mu vykreslil na tváři neidentifikovatelný obrazec. ,,Vážně tě to vzrušuje?"
,,Ne," souhlasil Bill ostře. Tom se zasmál.
Piercing vábil Billova nenechavá očka. Předlouze na ozdobě utkvěl. Tom si s ní pohrával jazykem a prohlížel si bratrovu tvář. Kdy se konečně odhodlá? Rudý flíček na Billově krku skoro zmizel, Tomova touha jej získat ještě značně vzrostla. Když se sem navečer vrátil s večeří, Bill spal. Alan Tomovi nadal, že bylo dost hrátek a on by Billovi měl povědět pravdu… To byl celý vtip. Alan byl prostředník.
Měsíc zašel za mraky a rozhostila se tma. Bill se cítil čím dál hůře, tiskl Tomovu paži. Alanovy steny se měnily v divoké výkřiky. Postel nebezpečně vrzala a Bernard se neopovážil odtrhnout hlavou od jeho klína.
,,Už to bude…" zašeptal Tom sarkasticky a téměř nenápadně přitlačil nohu k Billově rozkroku. Bill si nahlas povzdechl a zavřel oči. Nyní by dal cokoliv, kdyby se jej Tom dotýkal.
,,Vidím na tobě, že jsi čím dál víc vzrušenější…" Hnědé oči získaly mandlově karamelový nádech. Tom drze zašmátral rukou Billovi do klína a několikrát se o něj otřel zápěstím. Bill si nenasytně skousl spodní ret a odtáhnul se od Toma až na kraj postele. Zděšeně se na něj díval a krev mu v těle těžce pulsovala s každým Alanovým mučivým prosením.
,,Dlouho nevydrží…" Brouknul Tom a tlapou si přitáhnul bratra za bok k sobě. Sklopil oči a díval se mu na rty. V dlani stiskl jeho zadek. ,,…a pokud to půjde podle plánu, zítra se budou už doopravdy milovat…" Přehodil přes jeho nohu svoji a těsně se na něj namáčknul. Bill si skrčil ruce na hruď a opřel si hlavu o Tomovo rameno. Byl jako žíznivý, před kterým stojí sklenice vody, a on se nemůže napít. Vnímal, že se o bratra podvědomě tře. Nedokázal to ovládat. Několikrát zavzdychal a silně se k němu přitiskl. Ten pocit již zažil, ale dnes to bylo jiné. Prahnoucí a vzrušující. Byl mu tak blízko, ještě nikdy nezažil v jeho přítomnosti vlastní uspokojení.
,,Ten Bernard má ale trpělivost…" Tom bloudil dlaní v Billových vlasech a lapal po dechu. ,,Tohle Alan jen tak nerozdýchá…" usmál se, když cítil, jak se Billovy boky intenzivně přiráží na jeho pánev a jeho bratr mu v náručí nepříčetně vzdychá. Bylo to tak jemné, něžné a opatrné, ale on to věděl. Vnímal, jak se s ním Bill mazlí, jak si otírá čelo o jeho bradu a pevně se jej drží kolem ramen. Bylo to tak bratrské, až to překračovalo každou životní mez. Oba v sobě cítili neskonalý žár a touhu. Soustředili se na pocity toho druhého, dychtivě očekávali hlas milenců.
Alan se mohutně vzepjal a srdceryvně vykřikl.
Rozhostilo se hrobové ticho, provázené občasným zamručením, když Bernard slíbával zbytky smetanově bílé tekutiny z jeho stehen a břicha. Hladil jej a laskal, dovolil mu, aby děkoval a klidnil své rozbouřené emoce.
Bill úlevou přivřel oči. Byl konec. Nepatrně se od Toma odtáhnul, aby se mohl volně nadechnout…
Nadechnout do nového začátku. Pasivní pohled do jeho očí a uličnický úsměv. Prst na rty a popřání krásného zbytku noci. Byl si jist, že pravdu již nelze tajit… Zítra bude večer jejich.
Musí ho získat, i kdyby to mělo být poslední, co udělá.
,,Dobrou bráško…" otočil se zády.
Ještě než zavřel oči, naskytl se mu pohled na dva chlapce ve vzájemném objetí. Viděl v nich sebe a bratra.
Dokonale…

autor: Syhrael
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama