>>> Chceš spřátelit? Klikni [SEM]>>> Chceš si objednat design? Klikni [SEM]
>>> Reklamy piš [SEM]>>>

Můj zlobivej model 22.

17. července 2008 v 15:58 | Anett483
autor: B-kay
betaread: Janule
S nervózním výdechem přivřel svá víčka a snažil se nevnímat tak nesnesitelnou blízkost Billova těla, které asi po pěti minutách v jeho náručí ochablo a teď si jeho majitel spokojeně spinkal v náruči, která jej nesvírala neskutečně dlouhou dobu… Tom malinko nadzvedl tvář, aby se mohl podívat na Billa, který mu něžně funěl na krk, čímž mu způsoboval snad ještě větší muka. Tom se snažil rychle usnout. Pevně semknul malinko unavená víčka, ale spánek jaksi pořád nepřicházel. Už dokonce i to prase spokojeně chrochňalo u sebe v domečku a Bill se nejspíš se stovkou plyšáků rozvaloval na gauči xD. Tom mohl jen děkovat Bohu, že je Bill k němu přitulený tak, že necítí, co s ním dělá jeho blízkost…
Jeho oči bezcílně poletovaly po tmavém pokoji a jeho čichové buňky už nedokázali ignorovat Billovu sladkou vůni vanilky, smíšenou s něčím, co Tomovi dosti připomínalo kokosový puding, který jim mamka kdysi dělávala. Pak se sice snažil také jeho táta nahradit tohle jídlo svou schopností, ale to už jaksi poživatelné nebylo xD. Ale už dost! Musí usnout, protože zítra jsou pozváni znovu na nějakou parádu, jenomže teď do agentury a ne k řediteli, což Toma značně potěšilo, protože už by nedokázal koukat na tu jeho odpornou vilu, o které si myslel bůhvíco. Dokonce se zapřísahal, že tohle bude poslední večírek, který absolvuje a i to jenom kvůli tomu, aby tam nemusel Bill sám. Když se tak nad tím Tom zamyslel, nerozuměl tomu. Když viděl všechny ty pochmurné a namyšlené tváře, které zdobila těžká tuna make-upu, bez výjimky i kluky, nedokázal chápat, jak se Bill, jeho sluníčko, mohlo dostat do takovéhle společnosti. Vždyť jej skoro celý večer pozoroval a jeho vyděšený pohled působil jako pohled malého zvířátka na kupu dravců, kteří si chtěj na něm smlsnout… Bill sice byl nádherný. I jeho postava a celkový vzhled i vyzařování bylo pro modeling dokonalé, ale tohle bylo prostě moc. Pořád Tomovi připadal, jako by tam nějak nepatřil. Byl až příliš jemný a milý ke všem kolem, zatímco ti ostatní jenom sprostě pomlouvali každého, na kom si všimli jenom malinké známky nedokonalosti…

Přemýšlení pomohlo Tomovi zahnat myšlenky na jeho brášku, takže jeho dosti vztyčené mužství malinko povadlo a on se mohl v klidu ponořit do říše snů. Avšak ještě předtím se nedbale naklonil, aby mohl Billa něžně políbit na čelo, a dokonce on sám se k němu přitulil ještě více. Bylo to zvláštní, ale když byli malí, byl to pokaždé Bill, co utíkal do Tomiho náruče ze svého pelíšku. Najednou však Tom pocítil, že mu chyběla tak blízká osoba… dokonce natolik blízká, že mu z pohledu dokáže vyčíst i ten nejskrytější problém, myšlenku nebo pocit. A tou osobou byl právě Bill… A Tom byl už tak moc sám, že mu blízkost Billova těla přišla neskutečná. Pokaždé, když se s nějakou holkou miloval, nikdy ji nepohladil, nikdy ji nepolíbil… a ony jej respektovaly, nežádaly to po něm. Možná to byly stejné zoufalky jako on, že potřebovaly jenom uspokojení a nebo možná prostě chtěly vyzkoušet něco jiného a nezávazného… Ale až teď Tom cítil, že by už bylo celkem načase, najít si tu pravou. I on chtěl vstávat každé ráno vedle člověka, kterého vždy po probuzení sladce políbí a pak si jej k sobě přivine. Chtěl se líbat… mazlit… a chtěl konečně pocítit, co je to opravdové milování a nejenom soulož. Chtěl, aby mu někdo patřil, ale také chtěl patřit i on… chtěl, aby našel někoho, kdo jej bude milovat nadevše i z jeho chybami, jeho zlozvyky a jeho životním stylem. Nedokázal by se prostě zamilovat do nějaké modelky v agentuře, aby z něj udělala nějakého namydleného frajírka! To tedy ne!
Chtěl někoho, komu by se líbil takový, jaký byl doopravdy. Obyčejný Tom Kaulitz, s mizerným platem, malým bytem, kde otravuje ještě i to mořské čuně, zkaženým dětstvím a neskutečně sexy dvojčetem… Noo dobře, tu poslední možnost si chtěl nejraději vyhnat z hlavy úplně, ale stejně tady byla - a byla více než skutečná… Hlasité troubení dvou aut, které se málem srazily kousek od Tomova bytu, donutilo otevřít unavená očička křehkého modýlka, který si spinkal jako miminko v něžném objetí svého bratra. Malinko se nadzvedl na loktech a tím ze sebe nevědomky sesunul Tomovy dlaně, které byly opatrně položeny na jeho bocích. Tichounce si zívnul a poté se rozespalým pohledem rozhlídl po pokoji… Bylo to zvláštní, ale i když tady bydlel sotva týden, vůbec mu to tady nepřišlo cizí. Bill vlastně absolutně nechápal, proč Tom na tenhle byteček není pyšný. Přišel mu úplně sladký. Vybavení bylo jednoduché, ale přitom dokázalo vytvořit nádherný celek. Všechno do sebe přesně zapadalo a bylo to taky skvěle prosvícené, jelikož tady bylo dost oken… Opravdu krásné…
Najednou se jeho zvědavá očička přestala potulovat po útulném pokojíku, ale přistála na bráškově tváři, která v tenhle moment působila neskutečně sladce a vyrovnaně. Bill by dokonce řekl, že až spokojeně. Malinko své tělíčko v Tomově objetí natočil, aby se na něj mohl dlouze zadívat… Bylo to zvláštní, ale jak se tak na spícího brášku díval, cítil v bříšku podivné chvění, jakoby se v mu v bříšku prohánělo hejno motýlků. Tenhle pocit byl u něj dost neobvyklý. Vlastně se ještě nestalo, aby jej cítil s takovouhle intenzitou. Prudce přivřel očka, naléhavě se k Tomimu znovu přitulil a během chviličky znovu spokojeně usnul… Tom se neobratně převaloval na posteli, jak cítil, že mu něco brání v pohybu. Za prvé - něco velikého mu bylo umístněno na nohách, něco na levém rameni a dokonce cítil něco i v oblasti brady… To něco jej dost lechtalo…xD. Pomalounku otevíral svá rozespalá očička a na rameni zahlédl černou hřívu, která jej něžně lechtala skoro po celé tváři. U nohou mu ležel Bill, který se krčil v klubíčku a žužlal si svého králíčka… ale když zjistil, co jej to šimralo na bradě, vyskočil a během tří sekund si vykřičel skoro celé hlasivky xD. Tímhle neobratným kouskem neomaleně vzbudil i osobu spící v jeho náručí.
"Co se stalo?" zeptal se Bill vyděšeně a opatrně si promnul pěstičkama unavená očka. Tom ve tváři úplně brunátněl a znechuceně si otíral obličej, ukazujíc tak na malou chlupatou potvůrku, která přistála na polštáři xD. Bill se chudáček hned omluvně usmál.
"Asi jsem špatně uzavřel klec," vydechl a nevinně se na bratra uculil.
"Já to tvý čuně zabiju!" vydechl Tom skrze semknuté rty a nechal Billa, aby jej vzal opatrně do náruče a teď už pečlivě zamknul v kleci.
"Zlobíš se?" špitl a nevinně se na něj podíval. Tom si rozpačitě přešel po tváři, aby zjistil, jestli mu nic nechybí xD, a pak se jeho rty zvlnily do milého úsměvu.
"Na tebe se zlobit nedokážu," šeptl a malinko natáhnul ruce po bráškovi, který se mu hned přilepil kolem krku…
"Harry, co tohle má znamenat?" vysoká plavovlasá a hlavně nadmíru namyšlená modelka se vřítila do ředitelovy kanceláře jako blesk a málem jej shodila ze židle jediným pohledem. Ředitel se na ni mírně zmateně podíval, absolutně totiž nechápal. "Já tady pro tebe makám už dva roky a ty dáš šanci na ten shoot pro magazín Beauty tomu novýmu panáčkovi?" její hlas působil až křiklavě, jak byla naštvaná.
"Tak za prvé, Moniko, Bill není panáček, je velice uznávaným modelem a je mi líto, tvoje tvář ani zdaleka neobsahuje to kouzlo a jemnost jako právě jeho. Proto tuhle šanci dostal on," vydechl klidně a dál se věnoval své práci.
"Já na to čekala přes dva roky a on je tady týden," křikla vzpurně a přitom nevědomky házela tváří na stranu, takže ředitelovi připomínala nějakou naštvanou opičku.
"Moniko, jdi se věnovat své práci a tohle nech na mně ano?" řekl ředitel spokojeně a ukázal na dveře.
"Tohohle budete litovat!!" štěkla po něm a nazuřeně opustila jeho kancelář.
Jak míjela ateliér, uviděla na stolku Billovy fotografie. Jednu vzala s hněvem do rukou a pak se vší záští zašeptala: "Tvé kouzlo ve tváři se vytratí, o to už se postarám!" vydechla a naposled znechuceně přelítla Billův milý úsměv…
autor: B-kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama